Výzkum o vysoké citlivosti 2022 – 2023
adminNové poznatky o vysoké citlivosti
V sedmnáctém díle podcastu jsem představovala to nejzajímavější z vědeckých studií o vysoké citlivosti za poslední dva roky. Pokud jste díl dosud neslyšeli, dole pod článkem je proklik přímo na video. V tomto článku chci studie představit jen velmi stručně, slouží spíš jako doplnění epizody podcastu pro lepší a snazší orientaci pro ty z nás, kteří si chtějí počíst sami. 🙂
První studie – Vykazují nadaní jedinci vyšší úroveň senzitivity smyslového zpracovávání a jakou roli zde hraje otevřenost a neuroticismus?
De Gucht, V., Woestenburg, D. H. A., Backbier, E. (2023). Do gifted individuals exhibit higher levels of Sensory Processing Sensitivity and what role do Openness and Neuroticism play in this regard? Journal of Research in Personality, 104, https://doi.org/10.1016/j.jrp.2023.104376.
Studie zkoumala, zda nadanost nějak souvisí s vysokou citlivostí, zda nadaní lidé mají některé charakteristiky nás vysoce citlivých. Nadanost v tomhle případě znamená vlastnosti typické pro západní intepretaci vysoké inteligence, tedy vysoké skóre IQ, velmi vyvinutá dovednost kritického a abstraktního myšlení a schopnost řešit problémy rychle. Výsledky ukazují, že nadaní lidé vykazují nízkou úroveň v negativních aspektech vysoké citlivosti a vysokou úroveň v pozitivních aspektech vysoké citlivosti.
Druhá studie – Sensitivita smyslového zpracovávání a její souvislost s hledáním hlubokých vjemů
Bianca P. Acevedo, Elaine N. Aron, Arthur Aron, Tracy Cooper, Robert Marhenke, Sensory processing sensitivity and its relation to sensation seeking, Current Research in Behavioral Sciences, Volume 4, 2023, 100100, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666518223000050
Studie se snaží rozkrýt problematiku vysoce citlivých hledačů hlubokých vjemů, protože na první pohled se tyto dvě vlastnosti zdají být odlišné a dohromady neslučitelné. Data ale naznačují, že dokonce až 25 % z nás si opatrně užívá intenzivní prožitky.
Třetí studie – Neurofyziologické signatury vysoké citlivosti
Meinersen-Schmidt Nicole, Walter Nike, Kulla Patricia, Loew Thomas, Hinterberger Thilo, Kruse Joachim, Neurophysiological signatures of sensory-processing sensitivity, Frontiers in Neuroscience vol. 17 (2023), https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnins.2023.1200962
V této studii vědci pomocí EEG měřili aktivitu mozku u vysoce i běžně či méně citlivých lidí, aby zjistili, zda jsou nějaké rozdíly ve zpracovávání informací na základě citlivosti. Vysoce citlivé mozky vykazují v klidovém stavu s otevřenýma očima vyšší aktivitu než ostatní mozky, což naznačuje vyšší zpracovávání informací. Tyto rozdíly ale nebyly přítomny při odpočívání se zavřenýma očima.
Čtvrtá studie – Individuální rozdíly v senzitivitě senzorického zpracování zesilují efekty aktivity po učení k lepšímu i horšímu
Marhenke, R., Acevedo, B., Sachse, P. et al. Individual differences in sensory processing sensitivity amplify effects of post-learning activity for better and for worse. Sci Rep 13, 4451 (2023), https://www.nature.com/articles/s41598-023-31192-9
Různé minulé studie naznačují, že aktivita, které se po učení věnujeme, může podpořit nebo naopak ztěžovat zapamatování si nabytých informací, tedy že záleží na tom, co konkrétně po učení děláme, zda odpočíváme anebo jdeme hned dělat něco dalšího. Tato studie se zabývá vlivem vysoké citlivosti na tento proces. Výsledky studie nám ukázaly, že i relativně krátký odpočinek má velmi pozitivní vliv na naši schopnost zapamatovat si naučené informace. A naopak, jsme-li po učení okamžitě něčím rozptýleni, pamatujeme si mnohem méně informací.
Pátá studie – Temperamentní rys citlivosti k prostředí je spojen s napojením na přírodu a afinitou ke zvířatům
Annalisa, S., Francesca, L., Rachel, K., Liam, M., & Michael, P. (2022). The temperament trait of environmental sensitivity is associated with connectedness to nature and affinity to animals. Heliyon, 8(7), e09861, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35859641/
Jedná se rovnou o dvě studie. Jedna z nich se věnuje vysoce citlivým lidem, jejich napojení na přírodu a souznění se zvířaty. Druhá studie pak navazuje na tu první a zkoumá to samé, jen jiným způsobem. Obě studie komunikují vyšší napojení vysoce citlivých jedinců na přírodu a zeleň i vyšší souznění se světem zvířat.
Šestá studie – Senzitivita smyslového zpracovávání a axonální mikroarchitektura: identifikace strukturních charakteristik mozku pro chování
David, S., Brown, L. L., Heemskerk, A. M., Aron, E., Leemans, A., & Aron, A. (2022). Sensory processing sensitivity and axonal microarchitecture: identifying brain structural characteristics for behavior. Brain Structure and Function, 1-17, https://link.springer.com/article/10.1007/s00429-022-02571-1
Ve studii byla využita technika zobrazení tenzorů difuze neboli DTI, tedy vyšetření magnetickou rezonancí, která zobrazuje bližší strukturální detaily bílé hmoty mozku. Zkoumaly se rozdíly mozku mezi vysoce a běžně citlivými v klidovém režimu. Rozdíly mezi jedinci s vysokou citlivostí a těmi bez této vlastnosti ve struktuře jejich bílé hmoty mozku byly konzistentní s tím, co bylo nalezeno ve studiích, které využívaly metody fMRI, už v minulosti. Byly objeveny i některé nové oblasti, které vykazují rozdíly mezi vysoce a nevysoce citlivými. Souvisely s pozorností a kognitivní flexibilitou, empatií, emocemi a úrovněmi senzorického zpracování, například v primárním sluchovém kortexu.
Sedmá studie – Emoční přenos a aktivita zrcadlového systému u vysoce citlivých osob
Ishikami, Y., & Tanaka, H. (2022). Emotional Contagion and Mirror System Activity in the Highly Sensitive Person. In International Symposium on Affective Science and Engineering ISASE2022 (pp. 1-4). Japan Society of Kansei Engineering, https://www.jstage.jst.go.jp/article/isase/ISASE2022/0/ISASE2022_1_20/_pdf/-char/en
Autoři studie hodnotili empatii bez použití dotazníků, využili dvou metod. V prvním případě měřili aktivitu zrcadlového systému pomocí EEG, kdy výsledky studie skutečně naznačují vyšší aktivitu zrcadlových neuronů u vysoce citlivých jedinců. V druhém případě vědci zkoumali emoční přenos, tedy působení neverbální komunikace emocí, například veselý obličej nebo smutný obličej, na naše vlastní emoce. Tady výsledky komunikují velmi zajímavý závěr, kdy šťastný obličej u vysoce citlivých vzbuzoval pozitivní emoce, zatímco neutrální nebo smutné tváře nevyvolaly nic. Závěrem, čím vyšší skóre vysoké citlivosti účastníci vykazovali, tím vyšší byla úroveň aktivity zrcadlových neuronů i emoční přenos.
Osmá studie – Zkoumání vztahu mezi senzitivitou smyslového zpracování a spokojeností ve vztahu: Zprostředkující role negativní afektivity a styl řešení konfliktů
Zorlular, M., & Uzer, T. (2022). Investigating the relationship between sensory processing sensitivity and relationship satisfaction: Mediating roles of negative affectivity and conflict resolution style. Current Psychology, 1-10, https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s12144-022-03796-3.pdf
Studie zkoumá, zda vlastnost vysoké citlivosti nějak souvisí se spokojeností v romantických vztazích a jakou roli hrají související vnější i vnitřní faktory, jako je například náročné dětství nebo náročné emoce. Data komunikují zjištění, že jedinci s vysokou citlivostí pravděpodobněji zažívají nižší spokojenost ve svých partnerských vztazích, pokud jsou zranitelnější vůči negativním emocím a neumí řešit konfliktní situace. Výsledky taky naznačují, vysoce citliví mají větší pravděpodobnost prožívání negativní afektivity (tedy kupříkladu pocity úzkosti, odporu nebo nervozity) a bohužel i používání nepraktických strategií řešení konfliktů ve svých vztazích. Dále je komunikováno, že náročné dětství zde nehraje roli a že pouhý fakt, že jsme vysoce citliví, neznamená, že automaticky budeme ve svých vztazích nespokojení.
Devátá studie – Je senzitivita smyslového zpracování spojena s užíváním psychoaktivních látek?
Mary-Krause, M., Bustamante, J. J. H., Collard, L., & Melchior, M. (2022). Is Sensory Processing Sensitivity associated with psychoactive substance use? Emerging Trends in Drugs, Addictions, and Health, 100038, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2667118222000071
Zkoumal se tady vztah mezi vysokou citlivostí a užíváním psychoaktivních látek, konkrétněji tabáku, konopí, alkoholu a nelegálních drog. Výsledky studie naznačují, že vysoká citlivost nemá žádný jasný vliv na náchylnost užívání psychoaktivních látek s malou a statisticky nedůležitou výjimkou nadměrného užívání alkoholu.
Desátá studie – Vztah mezi senzitivitou smyslového zpracovávání a a citlivostí na léky
Jagiellowicz Jadzia, Acevedo Bianca P., Tillmann Teresa, Aron Arthur, Aron Elaine N. (2024), The relationship between sensory processing sensitivity and medication sensitivity: brief report Frontiers in Psychology vol. 14, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2023.1320695
Zkoumalo se, jestli a jak naše citlivost souvisí s účinky léků a jakou roli zde hrají případné nežádoucí účinky. Výsledky výzkumu ukázaly střední, tedy poměrně významnou korelaci mezi vysokou citlivostí a citlivostí na léky.
