Kdo jsem?
Zdravím vás!
Jmenuju se Eliška a jsem autorkou projektu Vysoce citliví lidé.
Narodila jsem se v létě 1992. Jsem máma úžasné pětileté holčičky, manželka a vysoce citlivá osoba. Mám bohaté zkušenosti s úzkostnými stavy a panikou.
Můj největší koníček je psychologie, kterou se zaměřením na poradenství od roku 2020 dálkově studuju na Open University ve Velké Británii.
O vysoké citlivosti jsem se dozvěděla úplnou náhodou: v knihkupectví byla sleva na vybrané e-booky a jedním z nich byla kniha o vysoké citlivosti. Zaujalo mě to, přečetla jsem si popis knihy a… strhla se lavina poznání a od té doby se tomuhle tématu věnuju doslova denně.
Zejména na začátku téhle cesty jsem byla zavalená “aha momenty” – aha, proto dělám tohle, aha, proto se cítím takto, aha, oni tohle ostatní tak nevnímají a pak dochází k nedorozumění. Našla jsem spoustu odpovědí na otázky, které mě pálily a na které jsem do té doby odpověď nedokázala přes veškerou snahu najít. A upřímně? Strašlivě se mi ulevilo.
Začala jsem se svou citlivostí pracovat. Zjistila jsem, že i malé změny v mém životě, v mé rutině vedou k velkým změnám ve vnímání samy sebe i ostatních.
Hlavním posláním tohoto projektu je šíření těch příjemných “aha momentů”. Chci všechny nabyté vědomosti a informace poslat dál, sdílet je s ostatními. Předtím, než jsem se o vysoké citlivosti dozvěděla, jsem se vnímala hodně negativně. Nyní už vím, že to všechno byl jen důsledek toho, že jsem nerespektovala své potřeby, byla zahlcená vjemy z okolí, nedávala si dostatek času na reflektování a odpočinek, potřeby ostatních jsem dávala nad svoje potřeby, aniž by to tak po mně kdokoliv chtěl. Můj cíl byl a je mluvit o vysoké citlivosti, představovat její různé aspekty, jaký může mít vliv i na zdánlivě nesouvisející věci, jak se projevuje v praxi. Doufala jsem a doufám, že se mi podaří oslovit lidi, kteří jsou na tom stejně nebo podobně jako já.
Další motivací byly i značně omezené informace o vysoké citlivosti v češtině. Stávalo se mi, že jsem ve článcích narážela na informace, které nebyly tak úplně pravda, které posilovaly stereotypy a které evidentně pracovaly s pouhými domněnkami autora. Protože vím, jak moc mi zjištění, že jsem vysoce citlivá, pomohlo, byla bych strašně moc nerada, kdyby podobné zavádějící informace někoho odradily od zjišťování si o vysoké citlivosti více, ačkoliv by mu to třeba změnilo život k lepšímu.