Co je vysoká citlivost?

Dar i výzva, která formuje, jak žijeme a cítíme.

      • • Vrozený rys – má přibližně 20 % lidí
        • Reaktivnější nervová soustava         – více informací, propojení smyslů a emocí

        • Není to diagnóza – nejde o přecitlivělost ani poruchu

TEST
PRŮVODCE

Co je citlivost?

Naše citlivost je způsob, jakým vidíme, cítíme a prožíváme okolní svět i podněty z našeho nitra. Každý člověk na světě je citlivý. Lišíme se ale v tom, kolik detailů zachytíme a jak hluboce je zpracujeme. Někdo podněty zaznamená jen letmo, jiný je prožívá intenzivně a dlouze o nich přemýšlí a většina lidí na světě je kdesi uprostřed.
Citlivost má dvě roviny:

SMYSLOVÁ

Co slyšíme, vidíme, cítíme, chutnáme, čeho se dotýkáme.

EMOČNĚ-KOGNITIVNÍ

Jak podněty propojujeme s emocemi, vzpomínkami a významy.

 

Co je vysoká citlivost?

Každý člověk má nějakou míru citlivosti. Vysoce citlivý člověk (Highly Sensitive Person, HSP) zachytí mnohem víc detailů, reaguje na ně silněji a potřebuje víc času na jejich zpracování. Může to být krása západu slunce, drobná změna tónu hlasu, ale i nepříjemný zvuk nebo světlo.
Vysoká citlivost je vrozený rys, kterým podle výzkumů disponuje přibližně pětina populace. Naše nervová soustava je zkrátka a dobře reaktivnější. Mozek přijímá víc informací, propojuje smysly s emocemi a reaguje silněji na podněty. Proto nás umění nebo příroda dokáží hluboce dojmout a stejně tak nás může rozhodit chaos, hluk nebo konflikt. A to s sebou přináší jak výhody, tak výzvy.
Vysoká citlivost není diagnóza, přecitlivělost, hysterie ani porucha. Můžeme ji zaměňovat s úzkostí, introverzí nebo přehnanými reakcemi. Ve skutečnosti jde o jiný způsob zpracovávání podnětů.

Jak poznáme, že patříme mezi vysoce citlivé?

Ne každý má všechny oblasti stejně silné. I mezi vysoce citlivými lidmi jsou velké rozdíly.

D

Do hloubky

→ hluboké zpracovávání

O

Ohromení

→ snadné zahlcení

E

Emoce

→ emoční reaktivita a empatie

S

Smysly

→ vnímavost vůči detailům

Vysokou citlivost nevypneme. Ale můžeme se s ní naučit zacházet tak, aby nám byla darem a oporou. Potřebujeme znát své limity, pečovat o svou energii, chránit své hranice a vytvářet kolem sebe prostředí, ve kterém se nám volně a svobodně dýchá. Když naši citlivost přijmeme jakou naši přirozenou součást, přestane nám být břemenem a stane se zdrojem neskutečné síly.