Ep. 40: Vyhoření

Vyhoření u vysoce citlivých lidí – jak ho rozpoznat a zvládnout

V dnešní epizodě se podíváme na vyhoření, což je téma, který se nás vysoce citlivých lidí často dotýká. Jak se vyhoření projevuje? Jak ho rozeznat? Jak se mu bránit a jak se začít hojit, pokud už v něm jsme? To všechno probereme krok za krokem.

Co je vyhoření a jaké má fáze?

Vyhoření není něco, co přijde ze dne na den. Je to postupný proces. Světová zdravotnická organizace ho definuje jako důsledek chronického stresu, který nebyl správně zvládnutý.

Vyhoření probíhá ve třech hlavních rovinách:

1️⃣ Fyzické vyčerpání (chronická únava, oslabená imunita, poruchy spánku)

2️⃣ Emoční vyhoření (pocity prázdnoty, frustrace, podrážděnosti)

3️⃣ Kognitivní vyhoření (potíže se soustředěním, zapomínání, snížená efektivita)

Důležité je rozlišit “běžné vyčerpání” od syndromu vyhoření. Pokud odpočinek nepomáhá a přetrvává dlouhodobá únava spojená s pocitem cynismu, otupělosti nebo apatie, pravděpodobně jde o vyhoření.

Proč jsou vysoce citliví lidé k vyhoření náchylnější?

• Hluboké zpracování informací → Neustálé přemítání nad situacemi nás rychle vyčerpává.
• Perfekcionismus → Chceme dělat věci “správně” a často si na sebe nakládáme příliš.
• Empatie bez hranic → Snadno přebíráme emoce ostatních a vyčerpáváme se péčí o druhé.
• Potřeba vyhovět → Říkáme ANO, i když bychom potřebovali říct NE.
• Senzorická přecitlivělost → Silné reakce na hluk, světlo, chaos nás rychle zahltí.

Vysoce citliví lidé potřebují více odpočinku než ostatní – a není na tom nic špatného.

Jak poznat, že se blíží vyhoření?

📌 Varovné signály vyhoření:

• Ranní únava i po spánku

• Ztráta radosti z aktivit, které nás dřív těšily

• Změny nálady, podrážděnost, smutek nebo cynismus

• Pocit, že už na nic nemáme sílu a energie

• Problémy s pamětí a soustředěním

• Sklony k izolaci a pocit, že jsme na všechno sami

• Častější onemocnění, bolesti hlavy, svalové napětí

🔴 Červená kontrolka bliká, pokud:

• Zažíváme dlouhodobé přetížení a nevidíme východisko.

• Máme pocit, že nás nic nebaví a všechno je bez smyslu.

• Každý den se zdá být jen o přežití, ne o životě.

Jak předcházet vyhoření?

1️⃣ Nastavování hranic

• Ne všemu musíme říkat ANO.

• Omezme multitasking a stanovme si realistická očekávání.

• Odmítnutí není selhání – je to péče o sebe.

2️⃣ Práce s vnitřními přesvědčeními

• Perfekcionismus a strach z neúspěchu nás tlačí k přetížení.

• Je potřeba přehodnotit naše standardy a učit se být na sebe jemnější.

• Malé kroky jsou pořád kroky!

3️⃣ Odpočinek jako priorita

• Krátké přestávky během dne → třeba metoda pomodoro (25 min práce, 5 min pauza).

• Dostatek spánku a relaxace → není luxus, ale nutnost.

• Najděme si aktivity, které nás doopravdy dobíjejí, ne jen “pasivní přežívání” u obrazovek.

4️⃣ Regulace stresu a nervového systému

• Všímavost a meditace → učí nás vnímat své limity dřív, než je překročíme.

• Pravidelný pohyb → nemusí to být fitness, stačí procházky, protahování, tanec.

• Zaměřme se na základní potřeby → jíme pravidelně? Máme dostatek hydratace?

5️⃣ Podpora a propojení s lidmi

• Není ostuda říct si o pomoc – ať už od blízkých nebo odborníků.

• Komunitní podpora (např. skupiny na Facebooku) nám může pomoct necítit se osaměle.

Co dělat, když už jsme vyhořelí?

1️⃣ ZASTAVME SE

• Nemusíme hned všechno měnit, potřebujeme klid.

• Dopřejme si pauzu – i kdyby měla být krátká, je důležitá.

2️⃣ MALÉ KROKY K OBNOVĚ

• Pečujme o tělo: jídlo, voda, spánek, pohyb.

• Pečujme o mysl: minimalizace stresu, odpočinkové rituály.

3️⃣ POŽÁDEJME O PODPORU

• Pokud jsme dlouhodobě vyčerpaní, je na místě odborná pomoc.

• Nemusíme to zvládnout sami – a není to selhání.

4️⃣ PŘESTAŇME ČEKAT NA IDEÁLNÍ MOMENT

• Nečekejme na “až” – začněme teď malými kroky.

5️⃣ PŘIPOMÍNEJME SI, ŽE TOHLE NENÍ SELHÁNÍ

• Vyhoření neznamená, že jsme slabí nebo neschopní.

• Je to signál, že jsme příliš dlouho dávali, aniž bychom dovolili sami sobě brát.