Ep. 26: Sociální úzkost

Sociální úzkost: Když nás strach brzdí v životě

V další epizodě podcastu Vysoce Citliví Lidé jsem se zaměřila na sociální úzkost – její projevy, spouštěče i strategie, jak ji zvládnout. Tohle téma je nejen hodně časté mezi vysoce citlivými lidmi, ale zároveň i osobní – dlouho jsem s tím sama bojovala.

Co je to sociální úzkost?

Sociální úzkost není jen o tom být introvert nebo stydlivý. Jde o intenzivní obavy ze sociálních situací, které nám mohou bránit dělat věci, které bychom chtěli. Někdy nás odradí od nových příležitostí, někdy nás nutí přehnaně analyzovat, co jsme řekli nebo udělali, a někdy nás dokonce izoluje od ostatních.

Mezi typické projevy patří:

Přehnané přemýšlení nad tím, co si o nás ostatní myslí

Strach ze ztrapnění nebo kritiky

Vyhýbání se určitým situacím (třeba volání, schůzkám, mluvení na veřejnosti)

Fyzické projevy – bušení srdce, pocení, nevolnost, třes

Naše tělo v těchto chvílích reaguje jako na nebezpečí – jako by na nás ve křoví číhala šelma. Jenže ta šelma je jen v naší hlavě a my ji neumíme „zahnát“. Místo boje nebo útěku se zamotáváme do vlastních myšlenek a úzkost sílí.

Jak si sociální úzkost udržuje moc?

Nejčastější pastí je přehnaná analýza a vyhýbání se situacím. Po každé interakci si přehráváme, co jsme řekli špatně, a raději se snažíme příště podobným situacím úplně vyhnout. Jenže tím dáváme úzkosti větší prostor a posilujeme její moc.

Dalším faktorem jsou sociální média, která nám můžou dávat zkreslený obraz o druhých a přispívat k pocitu, že nejsme dost dobří. Vidíme dokonalé životy ostatních, zatímco sami bojujeme s pochybnostmi.

Jak s tím pracovat?

• Sebepřijetí – rozpoznat, že sociální úzkost je součástí nás, ale nemusí nás ovládat.
• Malé kroky – postupně se vystavovat situacím, které nás stresují, ale zvládneme je.
• Hledání podpory – psychoterapie, rozhovory s lidmi, kteří nám rozumí.
• Realistická očekávání – nikdo nečeká dokonalost, my bychom ji od sebe taky neměli.