Zahlcení, přetížení, přestimulace – pojmy, které si mnozí rodiče vysoce citlivých dětí spojují až ve chvíli, kdy jejich dítě propukne v pláč, vztek nebo se stáhne do sebe. Je nejen častým zdrojem frustrace rodičů, ale především hluboké zátěže pro samotné děti. Když nerozumíme, co se děje, snadno sklouzneme k tomu vidět chování dítěte jako neposlušnost nebo. Ve skutečnosti jde o něco mnohem komplexnějšího.
Vysoce citlivé děti tvoří přibližně pětinu populace. Mají nervový systém, který zpracovává podněty hlouběji a intenzivněji, než je běžné. Vnímají detaily, jemné nuance i nálady kolem sebe. Proto se také rychleji unaví a snáz dostanou za hranu svých možností. Zahlcení pak není rozmar, ale přirozený důsledek toho, že je jejich „vnitřní pohárek“ plný – příliš mnoho hluku, změn, emocí, očekávání či požadavků se tam prostě nevejde. Jakmile už není kam ukládat další podněty, přichází přetížení a tělo i psychika reagují po svém: někdy únikem do ticha, jindy slzami, vztekem nebo bolestmi bříška a hlavy .
Porozumět zahlcení znamená přestat vnímat reakce dítěte jako problém a začít je chápat jako signál. Signál, že toho bylo už moc a nyní potřebuje podporu, prostor a naše porozumění. V dalším textu se proto podíváme na konkrétní tipy, jak zahlcení rozpoznat a hlavně jak s ním prakticky pracovat v každodenních situacích – doma, venku i ve škole.
Jak poznáme zahlcení?
Rozpoznat, že je vysoce citlivé dítě zahlcené, není vždy jednoduché. Ne vždy totiž přijde jasný a hlasitý signál, který by nás na to upozornil. Někdy zahlcení vypadá jako výbuch emocí, jindy naopak jako stažení se do sebe.
Mezi nejčastější projevy patří například:
• Stažení do ústraní a vyhledávání klidu. Dítě se samo od sebe stáhne do pokojíčku, zaleze pod deku nebo si vytvoří úkryt. To, co potřebuje, není izolace od rodičů, ale prostor, kde se může nerušeně zklidnit.
• Velké emoce bez zjevné příčiny. Někdy přijde náhlý pláč nebo vztek kvůli maličkosti, která by jindy nevadila. Ve skutečnosti jde o poslední kapku do už plného poháru.
• Vztek a agresivita. U menších dětí, které ještě neumí dát slovy najevo, co se v nich děje, se zahlcení často projeví jako výbuch. Vztek je v takové chvíli ventil, jak dostat přebytek energie ven.
• Slzy a nekontrolovatelný pláč. Pláč může být pro dítě cestou, jak uvolnit emoční přetlak. Pro rodiče je těžké to sledovat, ale v tu chvíli je nejdůležitější nebýt odmítaví (včetně automatického „neplakej“) a nabídnout bezpečnou náruč.
• Hyperaktivita. Některé děti působí, jako by měly energie na rozdávání – pobíhají, skáčou, křičí. Často jde ale o nahromaděné napětí, které si hledá cestu ven.
• Fyzické projevy. Bolesti hlavy, břicha nebo i náhlá únava mohou být tělesným signálem, že je nervový systém dítěte vyčerpaný.
Každé dítě má svůj vlastní repertoár signálů, které se opakují. Jakmile je začneme vnímat a brát vážně, získáme důležitý klíč – můžeme zasáhnout včas, ještě než zahlcení přeroste v bouři.
Jak pracovat se zahlcením?
V praxi se osvědčují čtyři hlavní cesty, jak s dítětem pracovat:
• Společně a hravě. Některé děti nepotřebují být samy, ale naopak jim pomůže blízkost rodiče – třeba společné stavění bunkru, čtení, kreslení, hraní deskových her, povídání si během procházky nebo i obyčejné mazlení.
• Ticho a zklidnění. Po hlučném dni ve škole nebo po narozeninové oslavě bývá největším darem klid. Pomáhá kreslení, psaní deníku, malování mandal, hra s kinetickým pískem, poslech hudby nebo práce s „calm down boxem“, kde má dítě připravené pomůcky pro zklidnění.
• Hlučné vybití energie. U některých dětí se přetížení projeví přebytkem energie. Tehdy je na místě podpořit řízený výdej – zpívání, bubnování, dupání, hlasité tancování nebo třeba bouchání do polštáře.
• Pohyb venku. Procházka do lesa, hra na hřišti, běhání po zahradě, foukání bublinek nebo stavění v písku – změna prostředí a čerstvý vzduch dokážou udělat zázraky.
Společně a hravě
- Postavme si spolu bunkr z deky a stolu a schovejme se v něm s knížkou nebo baterkou.
- Zahrajme si jednoduchou deskovou nebo karetní hru, která není zaměřená na soutěžení.
- Pusťme si hudbu a zatančeme – jemně nebo naopak s energií podle toho, co dítě potřebuje.
- Vezměme míč a házejme si ho tam a zpět. Rytmický pohyb pomáhá uvolnit napětí.
- Vyhraďme čas na mazlení, tichý fyzický kontakt často funguje víc než slova.
Ticho a zklidnění
- Nabídněme dítěti papír a pastelky, ať nakreslí svůj den.
- Společně vybarvujme mandalu nebo omalovánku – soustředění na barvy zklidňuje.
- Dejte mu možnost hrát si s kinetickým pískem nebo modelínou.
- Připravme „krabici klidu“ s drobnostmi jako antistresový míček, bublifuk nebo knížka.
- Zkuste dechovou hru – položit plyšáka na bříško a sledovat, jak se zvedá a klesá s každým nádechem.
Hlučné vybití energie
- Zahrajme si na rockovou kapelu – bubnování na hrnce nebo dupání do rytmu.
- Udělejme soutěž, kdo zakřičí do polštáře nejvíce nahlas. Jde o bezpečný ventil pro frustraci.
- Společně si zazpívejme oblíbenou písničku v plné hlasitosti.
- Pobíhejme po bytě nebo zahradě a křičme „hurrrrrrááááá!“
- Nechme dítě bouchat do polštáře nebo boxovacího pytle. Energie jde ven bez ublížení sobě či druhým.
Pohyb venku
- Vyrazme do lesa nebo parku. Procházka v přírodě uvolňuje i dobíjí.
- Vezměme křídy a kresleme na chodník.
- Použijme bublifuk a sledujme bubliny, jak se vznášejí. Děti se zklidní skrz dech i pohled.
- Postavme na zahradě nebo na hřišti domeček z písku či hlíny. Jde o manuální činnost propojenou s přírodou.
- Rozložme deku na trávě, lehněme si a hledejme tvary v oblacích – jednoduché a účinné zpomalení.
Každý rodič vysoce citlivého dítěte ví, jak vyčerpávající mohou být chvíle zahlcení – pro dítě i pro dospělé kolem něj. Někdy se nám zdá, že děláme všechno možné a přesto přichází další slzy, další vztek nebo další úzkost. Je důležité si připomínat, že neexistuje žádné dokonalé řešení. To, co se počítá, je naše snaha být dítěti nablízku, hledat způsoby, které mu uleví, společné zkoušení a učení, co funguje.
Každý malý krok, každé porozumění, každá chvíle, kdy dokážeme zahlcení zachytit dřív, než přeroste v bouři, má obrovský význam. Už samotný fakt, že se o toto téma zajímáte a hledáte cesty, jak svému dítěti pomoci, je důkazem, že mu dáváte to nejcennější – pocit bezpečí a přijetí. 💛
Pokud vás tohle téma zaujalo, záznam z Posezení nad… dětstvím v podobě videa je plný informací o vysoké citlivosti u dětí. A jestli chcete mít tipy a podporu pravidelně po ruce, můžete se přihlásit k odběru newsletteru.
Protože i když je to někdy náročné, nejsme v tom sami. 💛
