Ep. 18: Jsem vysoce citlivý člověk – a co teď?

Co dělat, když zjistíme, že jsme vysoce citliví?

Zjistit, že jsme vysoce citliví, může přinést velkou úlevu. Konečně máme pojmenování pro to, co jsme dlouho cítili! Jenže co dál? Jak s touto informací naložit a co můžeme udělat, abychom se svým darem citlivosti pracovali vědomě a efektivně? V této epizodě podcastu Vysoce Citliví Lidé jsem se podívala na čtyři klíčové kroky, které nám mohou pomoci na cestě k hlubšímu pochopení sebe sama a lepšímu zvládání výzev, které vysoká citlivost přináší.

1. Sebepoznání a přijetí

Objevování vlastní citlivosti je proces. Samotná znalost nestačí – skutečné přijetí přichází ve chvíli, kdy podle něj začneme jednat a respektovat své limity i potřeby. Nestačí jen vědět, že se například snadno zahlcujeme – je důležité si toho být vědomi v praxi a přizpůsobit tomu své rozhodování.

Sebepoznání zahrnuje otázky jako:

• Co mě nejčastěji přetěžuje?

• Jaké prostředí mi prospívá a jaké mi škodí?

• Jak mohu lépe zvládat své emoce a reakce?

Tento krok není závod, ale postupný proces. Některé věci potřebují čas, a to je naprosto v pořádku.

2. Zaměření na pozitiva

Naše mysl má přirozenou tendenci soustředit se spíše na problémy a negativní aspekty. Vysoká citlivost ale přináší i mnoho výhod, které si často neuvědomujeme – hlubokou empatii, kreativitu, vnímavost k detailům, silnou intuici.

Co můžeme udělat?

• Hledat ve svém životě situace, kdy nám citlivost pomohla.

• Zaměřit se na své silné stránky a rozvíjet je.

• Vědomě oceňovat své dary a přínos, který máme pro ostatní.

Přemýšlejme, jak můžeme tyto kvality v našem životě více podpořit.

3. Práce s výzvami

Citlivost s sebou nese i výzvy, jako je snadné zahlcení, intenzivní emoce nebo perfekcionismus. Místo toho, abychom je vnímali jako problémy, které musíme „vyřešit“, můžeme k nim přistoupit jinak – jako k oblastem, které můžeme pochopit, pracovat s nimi a postupně je opečovávat.

Například zahlcení můžeme regulovat tím, že:

• Si lépe nastavíme hranice.

• Věnujeme více času odpočinku.

• Vytvoříme si strategie pro zklidnění mysli (mindfulness, dechová cvičení, meditace).

Není nutné „vyřešit“ citlivost, ale najít způsoby, jak ji zvládat zdravě a s respektem k sobě.

4. Péče o sebe (self-care)

Péče o sebe není luxus ani něco, co si musíme zasloužit – je to základní potřeba. Pro vysoce citlivé lidi je obzvlášť důležité pečovat nejen o své tělo, ale i o svou mysl, emoce a smysly.

Každodenní self-care může zahrnovat:

• Dostatek spánku a pravidelný pohyb.

• Čas v přírodě nebo v klidném prostředí.

• Vědomé praktikování všímavosti a relaxace.

• Prostor pro kreativitu a sebereflexi (např. psaní deníku).

Každý si může najít svůj způsob, který mu vyhovuje. Důležité je dát péči o sebe stejnou prioritu jako ostatním povinnostem.

Tento proces neproběhne přes noc – je to cesta, která vyžaduje trpělivost a laskavost k sobě. Ale právě tím, že si dovolíme poznávat sebe, pečovat o své potřeby a hledat vlastní způsoby fungování, si můžeme život s vysokou citlivostí nejen usnadnit, ale i obohatit.